Dnes se často diskutuje o tzv. alternativních metodách ve všech možných oblastech života. Alternativní, tedy jiný, zástupný, náhradní, je obvykle ve skutečnosti způsob mnohem starší a hlavně přirozenější. Pojďme se bavit o porodech.

Široká veřejnost a především většina lékařů je velmi zaujata proti porodům doma. Jak je možné, že tolik žen "chce riskovat zdraví i život svého dítěte i svoje jen kvůli domácímu prostředí"?

Nejde o to rodit doma. Jde o to rodit co nejpřirozeněji a ne jen kvůli pohodlí, ale kvůli bezpečí, to je ten zásadní postoj. Většina žen doma rodících objevila přednosti přirozeného porodu a rozhodla se, že se postaví proti silnému proudu odpůrců a udělá to pro svoje dítě i pro sebe. Takové rozhodnutí stojí hodně odvahy a síly. Bez podpory partnera je téměř nemožné. Kdyby ženy, které rodí doma, měly možnost rodit v zařízení, které je podobné domácímu prostředí, chybí tam stres a je tam známý personál, někdo blízký, koho už znají, jistě by zvolily cestu menšího odporu a blízkosti lékaře. Kdo nikdy neslyšel o výhodách přirozeného porodu, nepochopí ženy, co jsou ochotny rodit doma...

Jeden z největších omylů naší civilizace je domění, že "těhotenství a porod je patologická záležitost". Říkat, že rodit doma je riziko, protože i zdravé ženě s normálním průběhem těhotenství se může přihodit komlikace, je stejné jako tvrdit, že je riskantní chodit na louku, protože bychom mohly dostat astmatický záchvat. Pravděpodobnost, že zdravá žena nebo její dítě zemře kvůli domácímu porodu je nižší, než že po cestě do porodnice bude mít autonehodu. 

Výhody přirozeného (domácího) porodu:

•  nikdo nás nehoní, nestraší, nestresuje (otevírání porodních cest řídí svěrač podobný konečníkovému svěrači. Zkuste si dojít na velkou stranu před obecenstvem, které navíc bude odborně komentovat, zda-li to jde "normálně" nebo je potřeba "tomu nějak pomoct)
• pomáhá nám osoba, kterou známe, cítíme se s ní v bezpečí
• dítě přijde po porodu do styku s domorodými bakteriemi (dítě se rodí sterilní a je pro něj výhodné přijít nejdříve do styku s bakteriemi, se kterými se pak bude potkávat běžně, ne s cizími nemocničními)
• nedostáváme zbytečné léky (například epidurální anestezie působí i na dítě, je to jako když vám znecitliví nohy a pošlou na pochod Praha Prčice - dojdete to, ale jak... při podávání většího množství léků se děti rodí omámené, to jsou pak jejich první okamžiky na světě poněkud ochuzené...)
• sdílíme první štastné minuty novorozence spolu s celou rodinou, odpočíváme společně v intimním soukromí, žádné návštěvní hodiny

Většina miminek stresují neustálé kontroly, vážení, rozbalování v okamžiku, kdy usne.I nástup kojení je těžší. Když se nad tím zamyslíme, tak se divíme, jak můžeme my lidé, mít problémy s kojením?? Není nic přirozenějšího než kojit své dítě - ano, mohou být vyjímky, ale těch by mělo být málo! Kojit máme zpočátku 8-12 denně, v porodnici po nás chtějí miminko zvážit před a po každém kojení, tzn. 16-24x denně!!! Neděláme nic jiného, než miminko stresujeme nějakou váhou. Přitom stačí  spolehnout se na mateřský instinkt - každá máma přece pozná, jestli je její miminko v pohodě! Není tedy přínostnější miminko vážit až když je neklidné, tedy možná hladové, než tolikrát za den?

Sestry v porodnici nás učí kojit. Ale každá nám říká něco jiného a některé to mají jen jako rutinu, nepřistupují k ženě individálně.

Domácí porody pochopitelně nejsou pro každého. Nejdůležitější je pocit bezpečí - bez něj žena není schopná porodit. Jsou ženy, které si nevěří, že by porodily samy a jsou ženy, které se bojí, že jim zdravotnický personál ublížít. Pro první skupinu jsou jednoznačně vhodné porody v porodnici, té druhé nemá nikdo právo brátit rodit doma.

Na závěr několik oficiálních údajů:

• V českých porodnicích zemře ročně bezmála 400 novorozenců a více než 10 žen, malé množství z nich dokonce v důsledku prokázaného selhání zdravotníků. Pochybení porodní asistentky u porodu doma nebylo u nás doposud prokázáno.
• Ve vyspělých zemích je porod doma součástí celého zdravotnického systému, byť je využíván jen menšinou žen.
• Studie o domácích porodech provedená britským nadačním fondem National Birthday Trust Fund se zabývala téměř šesti tisíci plánovanými domácími porody ve Velké Británii v letech 1994-5, jež porovnala s případy žen, které zamýšlely porod v nemocnici. Studie zjistila, u žen ze skupiny, která měla v plánu domácí porod bylo přibližně poloviční riziko instrumentálního vybavení dítěte nebo císařského řezu a nižší pravděpodobnost poporodního krvácení. U novorozenců ze skupiny plánovaného domácího porodu byla výrazně nižší pravděpodobnost nízkých skóre v testech podle Apgarové a tyto děti utrpěly méně porodních poranění.
•  Až do 17. století, kdy Francouzský král Ludvík XIV. nutil své milenky ležet při porodu na zádech, aby mohl být svědkem narozeni svých dětí, se rodilo přirozený způsobem.

• Nedávným poznatkem je také "Leboyerova metoda", pojmenovaná podle dr. Fredericka Leboyera (1918), který o porodu uvažoval z hlediska dítěte. Tvrdil, že dítě by mělo přijít na svět co nejpříjemnějším způsobem, nikoli aby se najednou octlo pod prudkým světlem mezi zvýšenými hlasy, někdo ho popadl hlavou dolů a dokonce popleskával.