Na kurzu šití mokasínů jsem se dozvěděla mimo jiné i o indiánském táboře pro rodiny s dětmi. To by se mohlo mým holkám líbit, řekla jsem si. Holky moje dostaly mokasíny, oblíbily si Lucku a tak se na tábor těšily, přestože to byl jejich první a tedy vůbec netušily, o čem to je. 

Blížil se odjezd a vyskytla se komplikace. Tábor začínal až v pondělí a my se tam neměly jak dopravit – manžel nemohl nás odvézt ve všední den (nějak jsem to popletla, kdybych to řekla dřív, jistě by to šlo). Ale i toto nám pomohli vyřešit ochotní pořadatelé. Nebyl problém přijet o den dříve, teepee už měli postavené po předchozím táboře starších dětí. Měla jsem představu, že to bude spíše tábor pro děti a rodiče tam budou buď pomáhat, nebo tam prostě jen budou, aby dětem nebylo smutno. Ale nebylo to tak. Byl tam program jak pro samotné děti od 3 let (ale mohly jít i mladší, když chtěly), takže rodiče měli „volno“ a mohli třeba tvořit indiánské ozdoby. Jinou část dne vyplňoval program pro rodiče s dětmi a to takový, že se bavili i rodiče, ne jenom děti. A večer si hráli dospělí, zatímco děti spaly pod dohledem některých vedoucí. Celý tábor „obalovala“ neskutečná pozitivní energie – nikdy v životě jsem se necítila tak šťastná a plná síly, přestože jsem toho moc nenaspala. Byly tam totiž skvělé osůbky, se kterými jsme po skončení her trávily noci u soukromého ohýnku v teepee. Ještě dlouho jsem z této úžasné energie čerpala a rozhodně si nenechám ujít další pobyt. Až budu mít trochu větší miminko, pojedu i na některý outdoorový pobyt této úžasné skupinky.