Jednou jsme byly na břišních tancích v mém oblíbeném A centru spojeny – nás –maminky s nelezoucími miminky spojily s maminkami s lezoucími miminky. Byl to teda „hukot“, ale seznámila jsem se díky tomu s Luckou.

Když nám ukazovala mokasíny, příliš mě to neoslovilo, ale když řekla, že jsou ideální pro miminka, co se učí lézt a stoupat, protože potřebují používat prstíky k udržení rovnováhy, nadchla jsem se a hned jsem se přihlásila na kurz. 

Na kurzu byla spousta maminek a spousta miminek. Miminka nám lezla přes materiál, brala nůžky a dožadovala se pozornosti. Opět to byl „hukot“. Čas uběhl tak rychle a já stihla ušít jen půl podrážky jedné malinké botičky. Ovšem nadchla jsem se pro mokasíny ještě více. Prý se v nich chodí skoro jako bosa – cítíte nerovnosti i energii Země, dostáváte masáž a sílu a vydrží více než 15 let – tak dlouho je má Lucka, jen jednou za zhruba 4 roky přešije prošlapanou podrážku. A tak jsem si hned objednala materiál pro sebe a svoje dvě starší dcery. Běhen 3 dnů jsem dokončila botičky pro miminko, za další 3 dny jsem udělala mokasíny pro obě starší děti a dalších 5 dní mi trvalo vyrobit boty pro sebe. Patřičně jsem je „vykorálkovala“. Ovšem nedělala jsem skoro nic jiného, šila jsem dlouho do noci, zkrátka byla jsem příliš nadšená a natěšená. Konečně jsem vyrazila do přírody. Opravdu. Jako bych chodila po mechu, kamínky mi vůbec nevadily, snad jen jednou jsem šlápla na velký a hodně ostrý kámen a to zabolelo, ale jinak jsem si užívala příjemnou masáž. Byla jsem tak nadšená, že jsem šila dál – pro maminku, pro kamarádky. Až mi mě jedna kamarádka požádala, abych jí to také naučila a tak se zrodil nápad s kurzem. Ovšem protože chci ženám dát více, než jen návod, zahrnula jsem šití mokasínů do Zážitkových setkávání.

více se o Lucce dozvíte na: www.luciecapkova.navratil.cz